Vladimír Ptáček

Herec Vladimír Ptáček byl rodákem ze středočeského venkova a profesionální pouť po českých divadlech zahájil hned po skončení války bez odborného vzdělání. Jeho první štací bylo Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, následovalo Beskydské divadlo v Hranicích na Moravě a Vesnické divadlo, které pořádalo zájezdová představení po celé republice. Na všech těchto scénách strávil Ptáček jen po jedné sezóně, načež působil v Městském divadle v Novém Boru a v Krajském oblastním divadle v Karlových Varech. Trvalé působiště nakonec našel v Pardubicích a na jevišti zdejšího Východočeského divadla hrál od roku 1955 až do svého předčasného úmrtí. Celoživotní mimopražské angažmá do značné míry omezilo Ptáčkovy možnosti širšího uplatnění ve filmu, přesto jeho filmografie zahrnuje bezmála čtyřicet titulů a v šedesátých letech vystoupil hned v několika zásadních dílech československé kinematografie. Na filmovém plátně debutoval nevelkou postavou diverzanta v dramatu CESTA HLUBOKÝM LESEM (1963). V dnes již legendárním dramatu z konce války KOČÁR DO VÍDNĚ (1966) hrál partyzána, v páralovské adaptaci SOUKROMÁ VICHŘICE (1967) jsme jej mohli vidět v roli hostinského. Ve slavném filmu VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI (1968) se připomněl úlohou řezníka Rabona, nejdůležitější položkou v jeho práci před kamerou se pak stala postava Mlíkaře v Menzelově filmu SKŘIVÁNCI NA NITI (1969). Kromě zmíněných snímků se jeho jméno objevuje i v titulcích dalších filmů různých žánrů, dnes již méně známých. V dekádě sedmdesátých let byl ke spolupráci pravidelně zván tvůrci dětských filmů a hrál například v dodnes populárních titulech jako DÍVKA NA KOŠTĚTI (1971) nebo PÁNI KLUCI (1975), menší role odehrál také v několika kriminálkách. Jeho poslední filmovou rolí byla postava mlynáře Budila v dnes již zapomenutém povídkovém filmu PLACHÉ PŘÍBĚHY (1982). Vladimír Ptáček zemřel 5. prosince 1985 ve věku 59 let.